top of page

Osobní mise pečovatelky Katky: Dát dětem vše, co potřebují. A udržet balanc

Aktualizováno: před 2 dny

Rozhovor s Katkou Faltovou, odvážnou pečovatelkou přímé péče Domu pro Julii, která šla za svým snem. Z jakého důvodu opustila práci v mateřské školce a jak vnímá péči o vážně nemocné děti? Naše organizace podporuje nejen rodiny, ale i své zaměstnance. Zjistěte, jak vypadá svět dětské paliativní péče v námi poskytované terénní odlehčovací službě.

Co Tě vedlo k přechodu z práce v mateřské školce k péči o nevyléčitelně nemocné děti v Domě pro Julii? Už jako malá jsem si přála pracovat s dětmi. To vedlo k tomu, že jsem si zvolila profesi učitelky v mateřské škole. V průběhu studia sociální pedagogiky na vysoké škole jsem začala cítit, že bych se ráda realizovala v profesi, kde mohu pomoci dětem, které to potřebují. Ačkoliv jsem byla v předešlé práci spokojená, cítila jsem, že potřebuji změnu. Jedním z podnětů byl i můj vztah k cestování, během kterého jsem se často ocitla v krizových situacích a uvědomila jsem si, že pokud chci udělat změnu, tak není na co čekat. Tím začalo hledání práce, kde bych mohla být nápomocna dětem, které jsou vážně nemocné nebo je potkalo něco, co jim ztížilo život. Na internetu jsem našla právě „Dům pro Julii“, poslechla jsem si podcasty a snažila se více proniknout do filozofie této organizace. Zaujalo mě to natolik, že jsem si toho přála být součástí. Dala jsem výpověď v práci, poslala životopis, odstěhovala se do Brna a věřila, že to vyjde. A tak jsem se dostala tam, kde jsem dnes.

Jak nyní vypadá Tvůj běžný pracovní den? V terénu je moje práce individuální. Vždy je prioritní zdravotní stav dítěte a jeho aktuální preference. Často trávíme čas doma u dítěte, kde je mojí náplní práce zajištění jeho základních potřeb, a to jak psychických, tak i fyzických. Mým úkolem je podávat stravu, zajistit dostatečný příjem tekutin a hygienu. Během služby se zaměřuji například také na motorické dovednosti, protahování spastických končetin, smyslovou aktivizaci. Často je pro mě velkou výzvou dostatečně namotivovat dítě k tomu, aby spolupracovalo a také adekvátně reagovat na zhoršení jeho zdravotního stavu.

Jakým způsobem využíváš své předchozí profesní zkušenosti? Zkušenost ve školce pro mě byla příležitostí ke zlepšení komunikace a trpělivosti. Má současná práce mi poskytuje možnosti, jak tyto dovednosti dále rozvíjet.

Jak hodnotíš své zapojení do týmu Domu pro Julii (od svého podzimního nástupu v minulém roce)? V kolektivu jsem se cítila moc dobře již od začátku. Všichni byli moc ochotní a vstřícní. Začátky jsou samozřejmě náročné všude, ale díky podpoře mých kolegů jsem se adaptovala velmi rychle.

Jak spolupracuješ se svými kolegyněmi? Často se potkáváme v kanceláři nebo si voláme, a tak jsme téměř v každodenním kontaktu. Pokud spolu potřebujeme něco probrat, jsme si vzájemně k dispozici. Díky tomuto přístupu je v naší organizaci velmi přátelská atmosféra.

Co je podle Tebe důležité při péči o děti, se kterými je velmi obtížně komunikovat slovně? Z mého pohledu se mi osvědčil citlivý a adekvátní fyzický kontakt, umět projevit zájem o dítě i neverbálně. Jak je důležité vytvořit prostředí podpory a pohodlí pro nemocné děti a jejich rodiny? Pro rodiny je tato situace často velmi náročná psychicky i fyzicky. Námi poskytovaná služba jim pomáhá zvládat každodenní starosti a poskytnout potřebnou podporu. Pevně věřím, že Dům, který pro ně budujeme, jim poskytne místo s pocitem bezpečí a podpory.

Co považuješ za největší výzvu ve své práci a jak se s ní vyrovnáváš? Dát dětem vše, co potřebují, ale zároveň udržet balanc mezi osobním a pracovním životem. Tato práce je často psychicky náročná a je důležité dodržovat duševní hygienu.

Jaké jsou největší odměny a radosti spojené s prací v Domě pro Julii? Pocit z pomoci rodinám v nelehké situaci, zpříjemnění času dětem, velmi inspirativní kolektiv a s tím spojený seberozvoj. Velmi mě těší pozitivní zpětná vazba od rodičů i dětí.

Můžeš popsat příběh nebo okamžik, který Tě dosud hluboce ovlivnil ve Tvé práci s dětmi? Asi nejde specifikovat pouze jeden, ale často jsou to okamžiky, kdy dostávám pozitivní zpětnou vazbu, o které jsem se zmínila v předchozí odpovědi. To jsou chvíle, které mě motivují v této práci pokračovat a zlepšovat se.

Jak organizace Dům pro Julii podporuje Tvůj rozvoj a profesní růst? Právě možnost osobního rozvoje a profesního růstu v této organizaci pro mě byla velmi příjemným překvapením. S kolegy se pravidelně setkáváme při supervizích a intervizích i mimo ně. Moc se mi líbí podpora vzdělávání ze strany vedení. Tato práce mi poskytuje možnost se rozvíjet v sociálně-zdravotnickém oboru.

Co bys poradila lidem, kteří by chtěli pracovat v dětské paliativní péči Domu pro Julii?

Pokud je to láká, ať do toho určitě jdou. Vnímám to jako smysluplnou a potřebnou práci s velmi příjemným zázemím.


Katka při terénní odlehčovací službě a péči o Vojtu.

Chcete se stát součástí týmu přímé péče Domu pro Julii? Více informací zde: Chci do týmu.


bottom of page