Ohlédnutí za minulým rokem Domu pro Julii ve výroční zprávě
- 23. 7.
- Minut čtení: 2
Rok 2025 byl pro Dům pro Julii prvním celým rokem v nové budově v Brně. Místo, které dlouho vznikalo z osobního přesvědčení, podle dobré praxe ze zahraničí, odvahy a podpory tisíců lidí, začalo sloužit rodinám, které pečují o vážně nemocné děti, dospívající a mladé dospělé. Nebyl to jednoduchý rok. Byl intenzivní, náročný a plný učení. Nastavovali
jsme provoz, ladili procesy, rozšiřovali tým a každý den hledali rovnováhu mezi ideálem a realitou českého systému. Především to ale byl rok konkrétní pomoci. „Mnoho rodin u nás zažilo první skutečný oddech po letech nepřetržité péče. Někteří rodiče se po dlouhé době vyspali celou noc. Jiní mohli strávit čas se zdravým sourozencem nemocného dítěte, jít na svou vlastní plánovou hospitalizaci, kterou dlouho odkládali, na chvíli odjet, vyřídit si běžné věci nebo prostě jen nebýt několik hodin v neustálém střehu.
Někteří získali podporu v těch nejtěžších okamžicích v životě při umírání svého dítěte.
Dětská paliativní péče není jen péčí v závěru života. Je to péče o jeho kvalitu. O každý den, který může být klidnější, bezpečnější a důstojnější. Možnost být na chvíli znovu 'jen' rodičem,“ vysvětluje Radka Vernerová, zakladatelka a ředitelka Domu pro Julii.
„V roce 2025 jsme poskytli 74 krátkodobých pobytů. Díky pobytové odlehčovací službě tak rodiče získali přibližně 14 432 hodin odpočinku. V terénu jsme pravidelně vyjížděli k 20 rodinám v Jihomoravském kraji a poskytli jim více než 1 800 hodin podpory,
a to i při doprovázení rodin v posledních okamžicích života jejich dítěte.
Za tím vším stojí tým lidí, který pečuje odborně, laskavě a s mimořádným nasazením. A také dárci, partneři, firmy, veřejné instituce a podporovatelé, bez kterých by Dům pro Julii nemohl fungovat.
Dovolte mi poděkovat každému jednotlivci z týmu a všem našim podporovatelům. Díky tomu nemusíme unaveným rodinám posílat jen slova útěchy. Můžeme tu pro ně reálně být: Ať to mají lehčí. Velmi si vážíme důvěry rodin našich klientů,“ shrnuje Radka Vernerová.



