Na kopce pro Julii – Václav Lys

„Před dvěma nebo třemi lety jsem zjistil, že dětské hospice vůbec existují a toto zjištění pro mě bylo smutné, ale o to víc jsem začal tyto projekty podporovat.“





Kdo je Václav Lys?

Dobrý den, jmenuji se Václav Lys, celý život sportuji (dříve fotbal, crossfit), teď momentálně hlavně cvičení s vlastní váhou, chození po kopcích. Jsem ženatý, mám úžasnou manželku a dvě úžasné děti.


Jak jste se dozvěděl o Domu pro Julii?

O domu pro Julii jsem se dozvěděl přes slovenský hospic Plamienok. Zúčastnil jsem se pro tento hospic předloni krásné charitativní akce na Slovensku. Vloni jsem se tam bohužel ze známých důvodů nedostal. Tak jsme obdobnou akci chtěli podniknout u nás, ale to jsme taky bohužel nestihli. Tato akce mě opravdu, jak se říká, vzala za srdce, a tak jsem začal zjišťovat, jestli je i u nás dětský hospic a natrefil jsem na vás.


Na kopce pro Julii není vaše první charitativní výzva. Co vás vedlo k zakládání těchto výzev?

Vždycky jsem chtěl pomáhat tím, co mě baví. Zkrátka to dělat chci a myslím, že je i správné pomáhat, samozřejmě když člověk aspoň trochu může.


Z jakého důvodu jste si vybral projekt Domu pro Julii?

Lidí, kteří tu pomoc potřebují je opravdu moc. Předchozí akce jsem dělal pro jednotlivce. Nyní jsem se rozhodl pro Vaši organizaci. Velkou roli v tom hrál i Plamienok, protože vlastně až před těmi dvěma nebo třemi lety jsem zjistil, že dětské hospice vůbec existují. Toto zjištění pro mě bylo smutné, ale o to víc jsem začal tyto projekty podporovat.


Čím vás lákají kopce, že jste je zařadil do výzvy?

Předchozí výzvy byly o dřepování na jedné noze, teď jsem chtěl trochu změnu. Na kopce chodím moc rád, většinou s celou rodinou. Navíc krásný kopec máme dá se říct „za barákem.“ Taky tak trénuji, letos se zase chystám na Beskydskou sedmičku.


V čem spočívá výzva Na kopce pro Julii?

Spočívá v tom vyjít na kopec, podpořit finančně Dům pro Julii a vyzvat k tomu další kamarády. A taky v této podivné době udělat něco pro sebe, vyčistit si hlavu a udělat dobrý skutek.


Na kopce chodíte bez trička, jak jste se dostal k otužování?

K otužování mě přivedla manželka. Cestou na nějaký kopec mi bylo celkem dost horko. Já se totiž celkem dost potím, a potom na kopci mi v tom zpoceném triku zase bylo chladno. Tak mi manželka poradila, ať si triko svleču a problém byl vyřešen. Takže od té doby se otužujeme celá rodina.


Máte i nějaké tipy pro ty, kteří by také chtěli zvládat výlety „na lehko“?

Já asi nejsem úplně ten pravý, abych dával tipy. Ale od Ježíška jsem dostal knížku od Vima Hofa, tak koho láká otužování, doporučuji přečíst. Je parádní.


Bylo něco, co Vás na výzvě příjemně překvapilo a naopak, co Vás zaskočilo?

Asi mě nic nového nepřekvapilo. Jsem vděčný všem, kteří přispěli a už předem děkuji všem, kteří ještě přispějí.


Napadá Vás ještě něco, co byste rád sdělil?

Myslím, že řečeno bylo vše. Moc děkuji za to, co děláte.


A my děkujeme za milý rozhovor a podporu!


Untitled.png

©2021 by Dům pro Julii